U Pinkasů od sklepa po patro: tady Praha poznala plzeň

Kanál S Milošem na pivo známe z výprav po pražských a brněnských hospodách a tohle je bonus, na který se hodí si sednout. Ředitel U Pinkasů Karel Doubek bere kameru od výčepu přes sklepy až do pater, kam se běžný host nedostane. S pivem v ruce a tak dlouho, že na konci došla baterka v kameře.

Jak se krejčí stal hospodským

Podle ředitele za to může povozník Martin Salzmann, který u krejčího Jakuba Pinkase přespával a místo placení mu z Plzně přivezl dvě vědra nového ležáku. Pinkas ho dal do sklepa a nabízel ho zákazníkům při šití. Pak usoudil, že krejčovina je moc složitá, a pověsil ji na hřebík. Hospoda od 8. dubna 1843 čepuje plzeň dodnes.

• Revoluce bez džbánu: pivo se tehdy nosilo ze sklepa ve džbánech a na stole přelévalo. Pinkas džbán vynechal a točil rovnou do půllitrů. Pivo nezvětralo a Praha šla za ním.
• Cena pokroku: běhat s plnými půllitry do pater je těžší než s jedním džbánem. Pinkas si prý brzy zničil nohy.

Co ve videu uvidíš

• Dveře dobrých vztahů: asi 450 let staré vyřezávané dveře, které štamgasti při odchodu hladí, aby se sem zase vrátili.
• Stropy kvůli Marii Terezii: kvůli požárům se zakryly rákosem a zmizely z paměti. Znovu je našli až při opravách v roce 2001.
• Štamgasti na dvě směny: nevejdou se najednou, tak se rozdělili na dopolední a odpolední. Mnozí tu mají svůj půllitr a v podstatě home office.
• Krypta pod kostelem Panny Marie Sněžné: ledárna, kam se navážel led z Vltavy. Ve sklepě byla taková zima, že se prý u výčepu muselo přitápět.
• Výčepní Erazim Rybka: na staré fotce nese po schodech patnáct piv najednou. V těžké dny prý devatenáct.
• Gotická zahrada: vznikla ve zřícenině nedostavěné části kostela a hosté jí říkají zahrádka s gotickou klimatizací.
• Tanky dneška: pořád tisícilitrové a potřebují jich nejmíň pět. Prý to občas tak tak vychází.

A co ti stovkaři?

V hospodě kdysi visela cedule klubu stovkařů s asi pěti jmény. Ředitel vypráví o sochaři Vilému Amortovi, a ten příběh ti tu kazit nebudeme, jen prozradíme, že hraje roli smaltovaný kýbl. Je to historka z jiné doby a Karel Doubek to říká rovnou: dnes se pivo ochutnává a pět šest kousků je pěkný výkon. Nám se ta dnešní verze líbí víc, člověk si z ní aspoň něco pamatuje.

Proč si to pustit

Palacký, Hrabal s ranním gulášem, disidenti s únikovým východem i Václav Havel u oběda v prosinci 1989. Ředitel o nich mluví jako o sousedech a půl hodiny uteče rychleji než jedno pivo.

Od stejného autora máme i pražské hospody z filmů, a kdo by si chtěl čepovat doma, ať mrkne na pivní set. Ledu z Vltavy netřeba a nohy si u toho taky nezničíš.